pátek 3. května 2013

Lonely Planet

A co o jihovýchodním Islandu říká Lonely Planet? Jdu vám to přepsat. Jen islandské názvy budou trochu jinak, protože na klavesnici nemám nektera písmenka.
Islandský jihovýchod je jak stvořený pro troly a ledové obry, méně již pro bytosti z masa a krve. (Slibny zacatek... Hřbitov naštěstí máme hned v arealu) Obrovsky Vatnajokull, třetí největší pevninsky ledovec na světe - po ledovcích na polech - je dominantou cele oblasti. (Jsme přímo pod nim) Dokonce i cestovatele, kteří se drží jen Ring Rode (silnice, po které se dá objet cely Island), ohromi mohutné reky zmrzlého ledu, které se vali prikrymi údolími směrem k moři. Rájem fotografů je ledovcová laguna Jokulsárlón na jeho úpatí - vítr a voda opracovavaji ledove modre kry do fantastických tvaru. (Sem se při nejbližším dni volna chystáme)
Na jižní straně Ring Road se rozkládá strašlivá poušť tmavého ledovcoveho písku (je všude, když jsem jedete a ta barva země je fakt černo černá. Něco jako když šel Frodo do Morie). Příčinou teto zkázy jsou sopky Grímsvotn a Oraefi (jako tahle druha sopka se jmenuje i adresa, kde jsem. Něco jako Pod sopkou 75), uveznene pod Vatnajokullem. (To se kazdymu hned lip spí, když ví, ze pod největším ledovcem ma dvě sopky, ze jo.) když vybuchnou, zacnou obrovske plochy ledovce tat a posílat ničivé reky plne kameni na pobřeží. Poslední "jokulhlaup" ledovcove záplavy se odehrály před pouhými jedenácti lety. (Když tady kamkoliv jdete, mate fakt pocit, ze tady i neziva příroda žije a muže vás sežrat)
O něco dal směrem do vnitrozemí lezi epicentrum nejhorší sopečné erupce, kterou Island kdy zažil. Koncem 18. Stoleti se rozevrela puklina Lakagígar, dlouha 30 km, a zacala chrlit plameny a popel (run you fools), jez zakryly slunce a způsobily hladomor na cele severni polokouli. Dnes se zda takový apokalyptický požár a temnota vzdálena - křehké lavove krátery pokrývá měkký zelený mech (je to krásný pohled) a jediným zvukem je vítr (nejsem si jista, jestli je tohle krásný pocit, když už jste tam dlouho). Díky okolní pustině není divu, ze národní park Skaftafell (díky nemu je tady hotel) je oblíbenou destinaci. Enklava chráněna ledovci a šedou písečnou poušti (viz obrázek na minulém příspěvku) hraje životem a barvami. (Na to se moc těším. Prijedte! :) Ale červenec a srpen už máme skoro obsazenej)

Žádné komentáře:

Okomentovat