čtvrtek 5. září 2013

Velryby

V Akureyri je od tohoto leta nova spolecnost, s kterou se můžete vydat na pozorování velryb. http://ambassador.is/

Je to ještě porad docela malá loď a kapitán se proste rozhodl, ze si se svyma zkusenostma založí vlastní firmu. Jelikož
v Akureyri je velký fjord nebo zátoka, jak chcete, do které přitéká hodne různě velkých ricek z hor z rozpoustejiciho se ledovce
je tam voda plna minerálů, které velrybam moc chutnají a tak ma kapitán tento rok 99% úspěšnost.
Říkal, ze neví proč, ale minuly týden zažil tři nejlepší výlety, na kterých byl a i ted je to porad super.
Ja myslím, ze se možna velryby pripluly podivat na polární záři :)
Viděli jsme asi deset různých keporkaku. Dvě z toho jsou podle kapitána dvojčata. Plavou porad spolu. U těchto 
velryb není zvykem, aby byly v páru nebo ve skupině (jak to dělají třeba kosatky). Žiji samostatne a jen se někdy náhodou
potkají. Ae tyhle dvě jsou porad spolu a někdy plavou naprosto synchronizovaně - což jsme i viděli.
Jiné druhy velryb jsme neviděli. A třeba Kosatky, které jsme viděli minule tu vůbec nežijí, protože tady nejsou 
tuleni ani nic jiného, co by jedly.
Bylo to naprosto úžasné, protože velryby byly přímo vedle lodi. Jednou na nás dvojčata vybafly a trochu nás 
s Hannou nahodily vodou. Tak si dokážete představit, jak jsme musely byt nadšený.
Jsou to krásný zvirata. Jen mrsky nejdou moc vyfotit, protože jsou proste hrozne velký :)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Keporkak
















































Blbosti v Akureyri

Tohle bude rychle :)
Fotky jsou proste věci, které jsem vyfotila v Akureyri. Je to tam moc hezky. Po RVK je to nejlidnatější město Islandu. Říkají tomu hlavní město severu. Na rozdíl od RVK mají kino v centru a dokonce hned dvě. Par obchodu a restauraci, muzea, tak nějak všechno. Reykjavík v malým :)
Tady si o Akureyri můžete přečíst na Wikipedii http://cs.wikipedia.org/wiki/Akureyri

Bydlely jsme v hostelu Backpackers na pokoji pro čtyři. První noc jsme se vůbec nevyspali, protože jedna holka
chápala tak, ze se to fakt nedalo. Nejde sem vložit video, ale mám ji dokonce nahranou, protože něco takového jsem
Ještě neslysela :) další noci byly naštěstí v pohode. První den jsme se jen poflakovaly po meste. Večer jsme byly
v kině. Po Austrálii je Island další země, kde jsou v kině dost hluční. Byly jsme na hororu a všichni porad děsně jecely,
 i kdyz to nebylo strasidelny. Co je pro me novinka je to, ze uprostred filmu dělají pauzu, aby si lidi mohli jít pro další popcorn
Fakt chodi. V kině kromě amerických věci dávají novy islandsky dokument O koních a lidech, viz. plakat :)
Taky si můžete koupit zubní kartáček s Justinem Biebrem, který zpívá. Je to super :)











Po cestě do Akureyri

Včera večer jsem se po čtyřech dnech vrátila ze severu Islandu. Byly jsme s Hannou hlavně v Akureyri, takže jsem stále neviděla všechno. Uvidíme, jestli to vůbec stihnu...
Budu vám to ladovat postupne, protože dneska mám dlouhou směnu. Stačila jsem zatím jen promazat fotky, kterých mám fakt dost a hodit je na facebook. Sem vám chci dat i nejaké informace a povídání :)

První várka fotek je z mista jmenem Námafjall blízko jezera Mývatn. Jsou to horké prameny natolik horké, ze vás to hned opari. Smrdí to jako zkažený vajíčka a ma to úžasné barvy. Přijely jsme docela pozdě, tak už tam kromě nás byli jen tři další lidi, což bylo super. Kousek od toho jsou prameny, které nejsou tak horké, takže se v nich dá koupat. Na druhé straně je pak stara experimentální elektrárna, kde se snažili vodu využit při různých pokusech hokusech. Horka voda se v okolí (a taky v okolí Reykjavíku) využívá místo elektřiny.

Námafjall je geotermální oblast nedaleko jezera Mývatn na Islandu, kde se nachází množství fumarol a bahenních bazénků s bahenními sopkami, snadno dostupná jízdou autem, jelikož se nachází jen pár desítek metrů od okružní silnice obepínající celý Island. V relativně mělkých oblastech zemské kůry (okolo 1000 metrů) zde dosahuje teplota až 200 °C, což má za následek snadný kontakt podzemní vody s teplými horninami. Voda se tak přemění napáru, která stoupá vzhůru. V místě výstupu pak vznikají kolem těchto míst ložiska síry ve formě různých kuželů. Dříve zde byla síra těžena pro výrobu střelného prachu.

Památka je volně přístupná a poblíž ní se nachází parkoviště pro automobily, nicméně se nedoporučuje opouštět vyšlapané a značené stezky, jelikož půda zde je velice horká a vstup na ni by mohl být nebezpečný.


Vodopád na fotce je tzv. Božský vodopád. Pry ho ukázali Vikingum jako dukaz božské přítomnosti, když se je snažili obrátit na katolicismus. Není se co divit, ze jsou nakonec protestanti. Blbější vodopád na Islandu nenajdete. Kdyz jsme přijely byla už docela tma, takže mám jen jednu fotku. 


Poslední fotka je z naši cesty, kdy nám asi tři minuty snezilo. Si takhle jedete, začne sněžit, najednou je kolem bílo a pak je najednou zase zeleno. Taky jsme viděly jak je uprostred trávy sníh v okruhu jen par metru. Proste takový normální islandský lokální mrak.