Dnes jsme jely do Þórsmörku, který je kousek od nás. Ale i když je to takový kousek, tak není snadné se tam dostat, protože člověk musí přebrodit spoustu řek a na to normální auto nestačí. Jely jsme proto speciálním autobusem. Při cestě zpět nám voda v největší řece sahala skoro až po okýnka.
Viděly jsme ledovec a vulkán Eyjafjallajökull i ty další, ale zastavovali jsme u splazu tady toho. Navíc splazy vidíme i od nás z pokoje, tak jsme si je konečně prohlídly z blízka.
Jeli jsme nejdřív k takovým chatám, kde se člověk může ubytovat nebo i kempovat. A taky delat jógu, protože je tam nějaká jóga základna. Náš cíl byl ale kaňon. Já jsem asi ještě v kaňonu nebyla, takže zážitek. I tam se muselo brodit, ale po svých. Mely jsme ale velký štěstí, že zrovna přijela docela početná skupina zbohatlíků v jeepech a ti s sebou měli asi milion průvodců a jeden z nich měl žebřík, který vždycky hodil přes řeku, vlezl tam a podal ruku ostatním, kteří přecházeli žebřík. Sice muselo být jasný, že nejsme součásti jejich skupiny, ale ruka nám byla nabídnuta, tak to se neodmítá. Přebrodily jsme tedy vsechno suchou nohou. A dorazily ke skrytému vodopádu. Mooooc krásné. Akorát nezachytitelné. Fotky nic moc.
Muži ze skupiny zbohatlíků si museli dokazat svoji mužnost a pod vodopadem v malém jezírku se vykoupat. Nazí.... A hádejte jaké byli národnosti. Ano ano... Rusové
Když jsme opustily vodopád, začalo trochu pršet. Ale vyrazily jsme na cestu k dalším chatám, kde jsme chtěly chytit bus zpátky. Cestou pršelo, nasadily jsme plastenky a kochaly se. Naše cesta ale docela záhy skončila, protože jsme dorazily k ohromné řece. Zrovna se tam tři chlapci v autě rozhodovali, zda přebrodit či nepreprodit. Otočili se a jeli zpět. A my jsme se po chvíli otocily a šly zpět taky. Moc divoké a hluboké. A pak už jsme u kaňonu zase naskočily na bus a jely domů.
Včera jsme si vyrazily na kolech do města na bazén. Taky fajn den :)
Žádné komentáře:
Okomentovat