čtvrtek 5. září 2013

Po cestě do Akureyri

Včera večer jsem se po čtyřech dnech vrátila ze severu Islandu. Byly jsme s Hannou hlavně v Akureyri, takže jsem stále neviděla všechno. Uvidíme, jestli to vůbec stihnu...
Budu vám to ladovat postupne, protože dneska mám dlouhou směnu. Stačila jsem zatím jen promazat fotky, kterých mám fakt dost a hodit je na facebook. Sem vám chci dat i nejaké informace a povídání :)

První várka fotek je z mista jmenem Námafjall blízko jezera Mývatn. Jsou to horké prameny natolik horké, ze vás to hned opari. Smrdí to jako zkažený vajíčka a ma to úžasné barvy. Přijely jsme docela pozdě, tak už tam kromě nás byli jen tři další lidi, což bylo super. Kousek od toho jsou prameny, které nejsou tak horké, takže se v nich dá koupat. Na druhé straně je pak stara experimentální elektrárna, kde se snažili vodu využit při různých pokusech hokusech. Horka voda se v okolí (a taky v okolí Reykjavíku) využívá místo elektřiny.

Námafjall je geotermální oblast nedaleko jezera Mývatn na Islandu, kde se nachází množství fumarol a bahenních bazénků s bahenními sopkami, snadno dostupná jízdou autem, jelikož se nachází jen pár desítek metrů od okružní silnice obepínající celý Island. V relativně mělkých oblastech zemské kůry (okolo 1000 metrů) zde dosahuje teplota až 200 °C, což má za následek snadný kontakt podzemní vody s teplými horninami. Voda se tak přemění napáru, která stoupá vzhůru. V místě výstupu pak vznikají kolem těchto míst ložiska síry ve formě různých kuželů. Dříve zde byla síra těžena pro výrobu střelného prachu.

Památka je volně přístupná a poblíž ní se nachází parkoviště pro automobily, nicméně se nedoporučuje opouštět vyšlapané a značené stezky, jelikož půda zde je velice horká a vstup na ni by mohl být nebezpečný.


Vodopád na fotce je tzv. Božský vodopád. Pry ho ukázali Vikingum jako dukaz božské přítomnosti, když se je snažili obrátit na katolicismus. Není se co divit, ze jsou nakonec protestanti. Blbější vodopád na Islandu nenajdete. Kdyz jsme přijely byla už docela tma, takže mám jen jednu fotku. 


Poslední fotka je z naši cesty, kdy nám asi tři minuty snezilo. Si takhle jedete, začne sněžit, najednou je kolem bílo a pak je najednou zase zeleno. Taky jsme viděly jak je uprostred trávy sníh v okruhu jen par metru. Proste takový normální islandský lokální mrak.














Žádné komentáře:

Okomentovat